Ták a máme tu první spolupráci s veřejností. :D Uvažoval jsem nad tématem dalšího článku, když v tom mě napadlo zeptat se své spolužačky. Stejně jako já, i ona se zajímá o zvířata a to zejména o ptactvo. A tak mě napadlo, že by mi mohla dát radu. Tak se i stalo. Chtěl jsem totiž sehnat článek o zvláštním a tudíž zajímavém živočichovi, ale Kristýnka mě upozornila (a jsem jí za to vděčný) že bych neměl psát o zvířatech, která veřejnost nezná, ale o zvířatech, která potřebují od veřejnosti pomoci. Ano vážení, za tento článek poděkujme Kristýně Nohejlové ze Zhoře, protože bez ní bych ho asi nenašel. Děkuji :D. A abych zvýraznil důležitost takových článků, bude tomuto ptáku a jeho ochraně věnována i první diskuze. Těším se na ohlasy.

Váš Bioblogger

O s t r n a d o v i :

Strnad obecný (Emberiza citrinella) je běžným a známým ptákem kulturní krajiny. Setkáváme se s ním od nížin až do hor, na mezích v polích, na okrajích lesů a lesních pasekách, v křovinách podél silnic a železnic i podél vodních toků. Upozorní na sebe hlavně jednoduchým, ale často opakovaným zpěvem, který zvláště vyniká v horkých letních dnech mezi poli, kde je často jediným slyšitelným ptačím hlasem.(1)

Tento pták je u nás dosud běžným
a známým druhem otevřené krajiny, kterou
již od února oživuje svým jednoduchým
a nezaměnitelným zpěvem. Přestože se jedná
o „obyčejný“ druh ptáka, v mnoha ohledech
je velmi zajímavý a může nám velmi
dobře posloužit jako bioindikátor zemědělské
krajiny. Ačkoli do nedávné doby patřil
strnad obecný v České republice k jednomu
z nejhojnějších druhů, v posledních letech
došlo k postupnému snižování jeho početnosti
. Cílem této brožury je přiblížit čtenářům
tohoto sympati ckého opeřence a upozornit
na nebezpečí, která hrozí nejen jemu,
ale i jiným ptákům našich polí a luk.(2)

Pro většinu současných lidí je ale strnad všedním a nezajímavým všudypřítomným tvorem. Vyhlášením strnada ptákem roku 2011 chceme připomenout, že právě nyní nám před očima mizí to, co dříve bývalo běžné a všudypřítomné. A navíc, dovíme-li se více o strnadích nářečích, zdaleka už nebude tak nezajímavým tvorem.
Jak poznat strnada obecného

Strnad je pták zhruba velikosti vrabce. Pokud na sebe neupozorní nezaměnitelným hlasem, poznáme samce snadno podle citrónově zbarvené hlavy a žlutavé spodiny těla. Samičky a mladí ptáci mívají žluté mnohem méně a její odstín bývá světlejší. Při odletu na ocase nápadně zasvítí bílé okraje. Zobák má, jako všichni strnadi, krátký a kuželovitý.

V době hnízdění sedává samec na viditelných místech, na stromech a keřích nebo třeba na plotech, ze kterých přednáší svůj zpěv. Při hledání potravy se ale strnadi zdržují hlavně na zemi, mimo dobu hnízdění v menších i větších hejnech, která při vyplašení společně odlétají.

O h r o ž e n í a o c h r a n a

Odhad početnosti strnadů v letech 2001 až 2003 v České republice činil 1,8 až 3,6 milionu párů. To řadí strnada mezi pět vůbec nejpočetnějších druhů ptáků střední Evropy. Pro ochránce přírody, a zejména pro ty profesionální, státní, jejichž rozhodnutí mohou ovlivnit rozsáhlá území, by mělo být alarmující, že početnost strnadů se velice průkazně snižuje za celou dobu, co u nás probíhá její sledování. Za posledních 30 let se naše hnízdící populace snížila o zhruba 20% a nic nenasvědčuje tomu, že by se pokles zastavoval. Bohužel ještě hůře je na tom západní Evropa, ze které za stejné období zmizela až polovina všech strnadů.


 

Tento stav je bezesporu způsoben scelováním lánů a následnou intenzifikací a chemizací zemědělství. Prostředkem ochrany, má-li být skutečně velkoplošná a účinná, je jedině změna způsobu hospodaření v krajině směrem k šetrnějším postupům, které budou ohleduplné k živočichům a rostlinám, které krajinu obývají spolu s námi. Nejzásadnější vliv má v tomto směru Společná zemědělská politika Evropské unie, do které se ČSO spolu s BirdLife International snaží prosadit přísnější environmentální standardy v ose I. a větší podíl prostředků na agroenvironmentální opatření v ose II. Všichni členové ČSO tak přispívají svým dílem k ochraně evropské zemědělské krajiny, která by nakonec měla být ku prospěchu i strnadovi.

Pomoci strnadovi ale může každý z nás i přímo ve svém okolí, největší možnosti mají ovšem sami zemědělci. Agroenvironmentální program Biopásy u nás není ani zdaleka tak rozšíren, jak by bylo žádoucí, a přitom je jeho pozitivní vliv na strnada prokázán. Poděkování tedy patří zejména zemědělcům na Vysočině a Královéhradecku, kde se s biopásy setkáváme v největší míře.


Materiály a zdroje: (1) https://www.cso.cz/index.php?ID=2077
(2) brožura Strnad obecný – pták roku 2011 (csobirdlife.cz) -dole i jako pdf soubor :D